← Zpět na aktuality
← Zpět na aktuality

Ohlédnutí i budoucí plány s ředitelem Signal Festivalu Martinem Poštou

18. 10. 2021 → Signal 2021

Vyzpovídali jsme ředitele Signal Festivalu Martina Poštu. Jak se mu letošní ročník líbil? Jakou roli může hrát umění v environmentálních otázkách a jaké má plány s festivalem do budoucna? Dozvíte se z našeho rozhovoru.

Právě proběhl již 9. ročník Signal Festivalu. Co pro tebe Signal znamená? Jak ho vnímáš?

Vnímám to jako důležitou možnost posouvat myšlení lidí, jako možnost si na pár dnů podmanit město jako vlastní hřiště pro umělecká díla, jako možnost promovat nebo poukazovat skrze současné a digitální umění na společenské problémy a otázky. Ale také jako obrovskou zodpovědnost a psychickou zátěž.

S čím jsi letos na festivalu nejvíc spokojen? Jaká instalace tě nejvíc bavila?

Letos to bylo specifické, neboť jsme měli minimum zahraničních umělců. Jsem ale příjemně překvapený z instalace Živý les od Kateřiny Blahutové, bavil mě videomapping na Karlínském náměstí, který ukázal jiný přístup k zajetým principům a skvělá byla instalace v Planetáriu o devastaci krajiny.

Jakou roli podle tebe může zastávat umění a digitální kultura v ochraně životního prostředí?

Jak jsem již zmínil – je to o tom veřejnost upozorňovat, ne jen ji bavit, ale skrz nové formy umění sdělovat návštěvníkům festivalu závažné informace.

Myslelo se na environmentální problematiku také při organizaci festivalu? Případně jak?

Od institutu Cirkulární ekonomiky jsme si nechali zpracovat analýzu toho, jakým způsobem se můžeme my, jakožto organizátoři, na tom svým dílem podílet a co pro to můžeme udělat. Zjistili jsme, že nejjednodušeji eliminovatelné zátěže v našem případě je catering a merch, což jsme se letos rozhodli omezit na naprosté minimum.

Letos Signal přišel s novým permanentním projektem v rozšířené realitě. Jak tě napadlo posunout koncepci Signalu do tohoto směru, proč zrovna rozšířená realita?

Nebyl to můj nápad, byl to nápad kolegů z programu. Ta idea za tím byla reakce na koronu. Nás díky covidu vloni zavřeli týden před festivalem, tak jsme hledali metodu, jak v každé možné situaci, která by mohla nastat v případě lockdownu, prezentovat umělecká díla ve veřejném prostoru. V případě, že by nám bývali zakázali celý festival, tak aby po nás něco zůstalo. Byť jsme to pojali spíš jako takový experiment a pokus, co se s tou technologií dá dělat.

Dá se ta augmentovaná realita vnímat jako takový předvoj, kam se bude Signal Festival příští ročníky ubírat?

Teď se mi v hlavě rodí něco, co ještě není zcela vykrystalizované, ale určitě Signal Festival dozná změn. Nemyslím si, že nezbytně nutně rozšířená realita bude její nosnou částí, protože si myslím, že společné sdílení zážitků je páteří Signal Festivalu, ale otázkou je pro koho to budeme dělat a pro kolik lidí to budeme dělat. Augmentovaná realita bude hezký doplňkem toho, co děláme, zkrátka další vrstva našeho festivalu.