Lux Helsinki je jedním z předních evropských světelných festivalů, který se koná každý rok na začátku ledna a letos proběhl již po patnácté. I přes rekordně nízké teploty je velmi hojně navštěvován. Centrální část Helsinek obsahovala více než deset světelných instalací, včetně videomappingu na majestátní Evangelickou katedrálu, typickou svojí bílou fasádou. Festival zahrnuje i site-specific projekty v rámci rezidenčních oblastí na okrajích města a také má svojí galerijní část. Zástupce Signal Festivalu se zde zúčastnil teoretického sympozia a kurátorského rezidenčního programu, pořádaného místní organizací Finish Light Art Society neboli FLASH.
Tradičním a nejčastěji navštěvovaným je náměstí před Evangelickou katedrálou nedaleko přístavu. Rozlehlé Senátní náměstí a vysoko postavená církevní stavba je ideální pro videomappingové projekce. Stejně tak organizátoři nasvítili i přilehlé okolní budovy. Celková dramaturgie obsahovala tři díla, jejichž autory bylo studio Weltraumgrafik (vytvořili videomapping pro Signal Festival 2021), Janne Ahola a Katariina Souri.
Italský tvůrce c999 ve svých dílech často prezentuje jasně viditelná proklamativní hesla, která jsou komentářem a reflexí publicistiky a také zjednodušení, které přináší mediální sféra. Ve své poslední instalaci Spectrum, která je postavena na prolínání sekvencí videa a statické grafiky, vystupují tváře lidí, kteří jsou kompletní strojovou imaginací a výsledkem zadávání stejných požadavků ve formě textu do obrazového generátoru. Majestátní projekce podpořená působivým hudebním podkresem přitahovala pozornost diváků na průčelí hudebního divadla Musiikkitalo.
Jedním z výborných příkladů práce s komunitou je programový cyklus „Cultural Centres“. Jedná se o zapojení místních kulturních center. Jde o budovy, které v sobě často zahrnují knihovnu, malou galerii a další veřejné služby. Na čtyřech těchto místech v severních čtvrtích Helsinek bylo představeno několik uměleckých děl. Menší, ale neméně propracované videoprojekce od umělce Niko Tianena nebo jednoduchý scénografický trik kmitající vodní hladiny od Teo Lanervy v místním kinosále. Tento formát přidává festivalu další vrstvu a slouží pro zapojení okrajových částí města do programu festivalu a přispívá tak k lepšímu povědomí nejen o světelném umění.
Návštěvu dalšího ročníku lze jedině doporučit, protože se jedná o speciální událost ve skutečně zimním prostředí. Navíc mezi našimi festivaly dochází k čilé výměně instalací a máte tak šanci vidět některé instalace nebo umělce, které jste již viděli i v Praze.
