Jan Poš (CZ) → Mýtus o hyperrealitě

19-24
  • 3 Centrum
  • Audiovizuální instalace

O projektu

V našich životech stále více splývají fyzické a digitální zážitky. Ocitáme se v hybridním prostoru, kde již nelze snadno rozlišovat mezi tím, co je reálné a co je virtuální. Tento stav se nazývá hyperrealita. Záměrem instalace je hledat taková řešení propojení reality a virtuality, v nichž obě existují v symbióze a vzájemně se pozitivně doplňují. Nové technologie umožňují zachytit a zobrazit procesy, které nejsme schopni vnímat smysly – například energii, tok informací nebo magnetická pole. Pokud se tyto procesy zakomponují do sochařských děl, vytvoří i přesnější zprávu o hybridním prostoru našeho světa. Prostor instalace navozuje prostředí fiktivního výzkumného naleziště a nabízí návštěvníkům roli vědce – archeologa, který odhaluje dynamiku procesů skrytou uvnitř záhadného meteorického objektu.

Umělec*kyně

Jan Poš je mladý český umělec, který se ve své aktuální tvorbě zabývá problematikou reálného a virtuálního prostředí. Zkoumá jejich vzájemný vztah a narušuje hranice mezi nimi. K tomu využívá počítačové 3D programy, ve kterých vytváří různé simulace a dále je zhmotňuje v reálném prostoru. Po formální stránce se jeho díla pohybují na hraně sochy, objektu a instalace. Jan Poš studoval na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v progresivním multimediálním ateliéru Time–Based Media pod vedením Daniela Hanzlíka a Pavla Mrkuse. V rámci svých studií absolvoval dvě zahraniční stáže, první v roce 2019 na Kunstuniversität Linz a druhou v roce 2024 na Hochschule für Bildende Künste v Drážďanech ve studiu Carstena Nicoalie. V červnu 2025 úspěšně zakončil navazující magisterské studium v ateliéru Socha 2 u Tomáše Hlaviny na Akademii výtvarných umění v Praze. 

Lokalita

Klausová synagoga se nachází hned vedle Starého židovského hřbitova na Josefově a je ve správě Židovského muzea v Praze. Původní Tříklausová synagoga byla komplexem tří staveb – dvou synagog a ješivy – vybudovaných koncem 16. století Mordechajem Maiselem. Jednu část založil rabi Löw pro vysokou školu talmudu, druhá byla modlitebnou a třetí byla určena pro rituální lázeň (mikve) a pro péči o nemocné. Současná barokní budova vznikla až po požáru v roce 1689. Je největší synagogou pražského ghetta. Její název je odvozen z německého slova „Klaus“ ve významu „malá budova“. Prostor synagogy se díky instalaci od Jana Poše proměňuje v experimentální laboratoř, která návštěvníkům prezentuje vztah mezi reálným a virtuálním prostředím pomocí rozličných technologií.

  • Partner instalace

    Židovské muzeum v Praze

  • Patron instalace

    Česká televize